Zpoždění či nevyplacení mzdy představuje závažný právní problém jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. I krátké prodlení může znamenat porušení zákonných povinností a aktivovat nároky zaměstnance.
Výplatní termín a splatnost mzdy
Výplatní termín, který bývá obvykle stanoven do 15. dne v měsíci, je pouze dohodnutým datem, kdy zaměstnanec mzdu očekává. „Pokud zaměstnavatel výplatní termín nedodrží, porušil svou povinnost a dopustil se přestupku. Ale mzda ještě není splatná, a není tedy soudně vymahatelná,“ uvádí advokátka Klára Rücklová v rozhovoru pro Českou justice. Mzda se stává splatnou až k poslednímu dni měsíce následujícího po vykonané práci, tedy například mzda za květen je splatná do 30. června. Teprve po tomto datu má zaměstnanec právo požadovat úroky z prodlení a soudní ochranu.
Jak postupovat při opožděné výplatě
Zaměstnanec by měl nejprve písemně upozornit zaměstnavatele a stanovit mu přiměřenou lhůtu (obvykle 7–14 dní) k úhradě dlužné mzdy. Pokud zaměstnavatel nevyhoví, je možné podat žalobu spolu s důkazy, jako jsou pracovní smlouva, mzdové výměry nebo výplatní pásky. Současně lze podat podnět na Státní úřad inspekce práce, který může uložit zaměstnavateli pokutu až do výše dvou milionů korun. „Orgány inspekce práce však mzdu samy nevymáhají, tuto pravomoc má pouze soud,“ doplňuje Rücklová.
„Zaměstnanec by měl situaci řešit aktivně už v době, kdy mzda není vyplacena ve splatnosti, a nečekat,“ upozorňuje Rücklová.
Okamžité ukončení pracovního poměru
Pokud mzda není vyplacena ani 15 dnů po uplynutí splatnosti, má zaměstnanec právo pracovní poměr okamžitě ukončit s nárokem na náhradu mzdy za výpovědní dobu. „Tento postup je možný jen pokud není sporné, že mzda náleží,“ říká Rücklová.
Řešení při insolvenci zaměstnavatele
Pokud zaměstnavatel neplatí kvůli platební neschopnosti, může zaměstnanec požádat o náhradu mzdy Úřad práce, a to za období až tří měsíců, pokud nárok vznikl v době zahájení insolvence či moratoria, nebo v období tří měsíců před a po tomto datu. „Pokud má zaměstnanec splatný nárok na mzdu, který vznikl v měsíci, kdy byla zahájena insolvence zaměstnavatele nebo vyhlášeno moratorium, nebo ve třech měsících předcházejících či následujících po tomto měsíci, může zaměstnanec požádat o uspokojení svých splatných nároků úřad práce,“ připomíná Rücklová. Zaměstnanci mohou také přihlásit své pohledávky do insolvenčního řízení, přičemž pracovní pohledávky mají přednostní postavení.
Pro detailnější informace doporučujeme přečíst si celý článek na webu Česká justice.
Potřebujete pomoc s nevyplacenou mzdou?
Jste v situaci, kdy vám zaměstnavatel nevyplatil mzdu? Obraťte se na naši advokátní kancelář FAIRSQUARE nebo přímo na advokátku Kláru Rücklovou, která vám poskytne odborné právní poradenství a pomůže s řešením vašeho případu.